1. Úvodní stránka
  2. Aktuality
  3. Nástup dítěte do MŠ a jeho adaptace

Nástup dítěte do MŠ a jeho adaptace

Nástup dítěte do MŠ a jeho adaptace

Co by mělo dítě před nástupem do MŠ umět?

Před nástupem do MŠ je třeba, aby rodiče vedli své děti k samostatnosti a zároveň dětem přizpůsobili denní režim režimu, který je podobný tomu v mateřské škole. Dítě se pak bude ve školce cítit jistější a klidnější.

Dítěti ulehčíte zvykání na MŠ, pokud ho povedete k samostatnosti a zvládání sebeobsluhy. Paní učitelka Vašemu dítěti ochotně pomůže, ale Vaše dítě bude klidnější a sebejistější, pokud bude stejně šikovné jako ostatní kamarádi a bude umět:

  • obouvat a zouvat bačkory a boty (tkaničky zaváže učitelka)
  • poznat si své oblečení (i tak vše dítěti podepište jako prevenci záměny a ztráty)
  • oblékat a svlékat tričko, kalhoty, ponožky (zpočátku nedávejte dítěti příliš složité oblečení, se kterým si nemůže samo poradit). Umožněte dítěti zažívat pocit úspěchu - JÁ UŽ TO TAKÉ UMÍM SÁM !
  • zvládat chůzi po schodech
  • samo se najíst lžící, pít ze skleničky
  • umývat si ruce mýdlem, utírat do ručníku, ovládat kohoutek, pákovou baterii
  • používat kapesník, vysmrkat se
  • používat toaletu (naučte dítě říci si, když potřebuje na wc)

Postupně zvykejte dítě na spánek bez plenek, ve školce je nepoužíváme.

Oblečení a věci do školky připravujte s dítětem společně - dítě si bude snadněji pamatovat a vše své poznávat. Ukazujte mu, kam jeho věci v šatně nebo ve třídě ukládáte. Pokud to zvládne, nechte jej, aby si vše uložilo samo.

Jak by rodiče měli motivovat dítě před vstupem do MŠ?

Povídejte si s dítětem, jaké to v mateřské škole bude, co příjemného bude prožívat společně s dětmi a paní učitelkou, kolik nových kamarádů si najde, co vše se naučí apod. Je potřebné poskytnout dítěti dostatek informací, aby se zbytečně neobávalo neznámého. O školce doma mluvte hezky. "Nestrašte" své dítě mateřskou školou! Rozhodně by nemělo zaznívat "No počkej, ve školce, tam budeš muset....jak to nebudeš umět, děti se Ti ve školce budou smát...." Dítě by vnímalo mateřskou školu negativně, vytvářelo si zbytečnou bariéru. Naopak usnadníte Vašemu dítěti adaptační období, když budete společně radostně očekávat nástup dítěte do školky. Těšte se s ním, nechte si vyprávět, co vše se mu líbí a co vše z toho bude také ve školce. Ujistěte dítě, že do školky bude chodit, aby mělo nové kamarády, s nimi si hrálo spoustu zajímavých her, aby si pohrálo s jinými hračkami než má doma... Ujistěte dítě, že ve školce není "odloženo", ale že víte, že mu ve školce bude dobře a bude tam rádo.

Co dělat, pokud je dítě zpočátku docházky do MŠ velmi plačtivé?

Chce to čas a trpělivost, ale dítě si zvykne a začne do školky chodit rádo. V adaptačním období pomáhá klidný, pozitivní a vstřícný přístup všech. Dítě prožívá velkou změnu v životě - nové prostředí, změna vztahů, změna denního režimu, jiné zvyklosti. Narušil se jeho pocit jistoty a bezpečí, který potřebuje opět získat. A to se mu podaří prostřednictvím paní učitelky ve třídě. Učitelky svou velkou empatií a láskou dokáží dítě uklidnit a odvést pozornost na nové podněty. Rodičům doporučujeme zbytečně neprodlužovat ranní loučení a "vydržet" pláč svého dítěte. Každé ráno si povídejte s dítětem, jak bude den probíhat, kdo a kdy si pro něj do školky přijde (po obědě, po spaní...). Tento dohodnutý čas je třeba dodržovat, aby dítě mělo jistotu, že jej rodiče v MŠ "nezapomenou". Pravidelnost v průběhu dne a týdne dítěti přináší pocit větší jistoty a bezpečí, protože se ještě nedokáže dobře orientovat v čase. Není vhodné vytvářet dlouhé přetržky v docházce, protože dítě při každém příchodu "začíná znovu" a těžko si po přerušení docházky hledá "své místo" mezi dětmi ve třídě, v organizaci činností apod. Pobyt dítěte v MŠ rovnou na celý den je nepřiměřenou zátěží, proto je vhodnější dobu strávenou ve školce prodlužovat postupně.

První dny ve školce

Už první den ve školce by měl probíhat standardně, aby i nejmenší děti od samého začátku věděly, na čem jsou a jak to bude ve školce vypadat - jistota a opakování je tím, co adaptační období usnadňuje. Počáteční tři měsíce jsou pro dítě víceméně seznamovací, dítě si zvyká na nový režim, na nové kamarády, prostředí, vstřebává pravidla.... Není žádná ostuda, že třeba nekreslí žádné obrázky nebo se nazapojuje do činností. Důležité je, že si hraje, navazuje kontakty a nachází své místo ve skupině dětí. To ostatní se dostaví samo, až přijde ten správný čas.

Mohou přetrvávat potíže typu "já dneska nechci". Většinou je to zkouška nervů rodiče, dítě dobře ví, jak rodiče obměkčit. Je důležité zatnout zuby a nepovolit. Jakmile jednou rodič ustoupí, bude to dítě zkoušet další a další dny. Rodiče a děti pak prožívají ranní stresy a dohadování s dítětem, zda přijdete "po obědě". Stejné problémy se můžou objevovat i po nemoci, kdy bude opět nějaký čas trvat, než se dítě aklimatizuje na školku.

Co zajímá učitelku:

  • jídlo, které vašemu dítěti skutečně nedělá dobře, alergie a netolerance potravin
  • oblíbená hra a hračka, neoblíbené činnosti
  • věci, které působí stres a strach, vedou k pláči (hlasité zvuky, spěch, tma,...)
  • zvláštní slova, která dítě používá (pokud mu běžná komunikace ještě dělá problém)
  • kde a s čím je třeba dítěti pomoci (jídlo, oblékání)

Jak předcházet úzkostnému chování dítěte před nástupem do MŠ?

Umožněte dítěti získat pozitivní zkušenosti s odloučením od rodičů (např. hrami u sousedů bez přítomnosti rodičů). Vytvářejte dítěti možnost kontaktu s ostatními dětmi. Podporujte dítě v samostatnosti v sebeobsluze, protože v začátcích je pro dítě každá prosba o pomoc, kdy musí komunikovat s neznámými dětmi a paní učitelkou přítěží.

Po nástupu do školky stanovte pravidlo, kdy si dítě budete vyzvedávat (např. vždy po spaní a v pátek po obědě) a pak to dodržujte a neměňte. Až si dítě zvykne, případné zdržení rodiče nebo prodloužení času ve školce bere v pohodě.

Jaký "recept" mají učitelky mateřské školy na zmírnění pláče při ranním loučení?

Každá pedagogická pracovnice je odborně připravena na svou profesi natolik, že dokáže porozumět dítěti a respektovat jeho individuální potřeby, kterým přizpůsobí průběh adaptace na MŠ. Pomáhá přítomnost kamaráda nebo sourozence ve třídě, hračka z domova, kterou si dítě přináší s sebou apod. Na loučení si dítě zvyká postupně a většinou po odchodu rodičů přestává plakat, protože ho učitelka dokáže zajímavou činností nadchnout a zabavit.

Recept: úsměv, přivítání se s dítětem, projevení radosti, že dítě opět přišlo do školky, vyprávění o tom, nač se dnes může těšit.....a ujištění, že maminka brzy pro něj přijde, jen co si ve školce pohraje...

Adaptační období je těžké pro děti i rodiče. Nebojte se důvěřovat učitelkám mateřské školy, ony si s dětmi poradí. S odloučením od svého dítěte, se musíte vyrovnat především Vy. Tím usnadníte a urychlíte adaptaci vašeho dítěte.

Adaptace je proces krátkodobý u většiny dětí (tříletých a připravených na MŠ) probíhá jen několik dní. U dětí ne tříletých a nezralých k odloučení se od matky může přetrvávat i několik měsíců.

Haefele (1993) dále chování dítěte (již tříletého) během prvního týdne shrnuje takto:

"Nové dítě..."

...se nepokouší navazovat kontakty s ostatními dětmi

...se nezajímá o aktivity ostatních dětí

...neukazuje ostatním dětem, že je má rádo

...nevypráví o svých zážitcích

...si nehraje intenzívně a vytrvale

...mluví velmi potichu

Druhý týden: "Pozor, teď jsem tady já" aneb Období sebeprosazování

Nováčci se seznámili s prostorami školky a vědí, jak probíhá den ve školce. Nyní začínají navazovat první kontakty. Používají proto všech možných prostředků, aby je stávající skupina přijala. Děti se dělají zajímavými, do všeho se pletou, napodobují děti, které jsou ve školce už dlouho apod.

Nováčci se pokoušejí upoutat pozornost a dostat se do středu dění. Proto musí počítat s tím, že narazí. Na jedné straně totiž takové chování vede ke konkurenčnímu boji s ostatními nováčky, kteří se také chtějí prosadit, na druhé straně se dostávají do konfliktu s dětmi, které jsou už ve školce dlouho. Ty cítí ohrožení své role ve skupině a přestávají nováčky chránit a tolerovat. Neustálé hádky a konflikty děti vyčerpávají, takže se stávají nevyrovnanými a přecitlivělými. To vše se může projevit i tělesnou únavou.

"Nové dítě..."

... se pokouší upoutat pozornost všemi prostředky

... samo od sebe rozdává ostatním dárky (např. obrázky, bonbóny apod.).

... samo vypráví o svých zážitcích

... vyjadřuje přání náležitou formou, např. se ptá, zda si může také hrát

... se těžko prosazuje a nebrání se

... hledá ochranu a pomoc u dospělých, když má potíže s dětmi

... se snadno rozpláče

... se rychle unaví

Třetí týden: "Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše" aneb Zvláštní opatření

Po dvou náročných a událostmi nabitých týdnech ustává také většina sporů a hádek. Děti ve školce vzaly nováčky na vědomí a nováčkům přibylo zkušeností a podařilo se jim zjistit rozdělení rolí a moci ve skupině.... Nyní se cíleně pokoušejí získat oblibu u vlivných dětí, a tak se začlenit. Jejich cílem je upevnit a rozšířit získanou roli ve skupině. Rádi se ukazují v doprovodu oblíbených dětí a doufají, že tímto způsobem získají něco z jejich popularity, a tak stoupnou v ceně. Aby na sebe upozornily, zahrnují ho dárky a nejrůznějšími pozornostmi. Nováčci zastávají u autorit ve školce něco jako "satelitní roli". Horují pro ně a řídí se podle nich. Tato opatření nováčky tak zaměstnávají, že zanedbávají skupinu jako celek. Nevyhledávají společnost méně oblíbených dětí a nejsou vůči nim otevřeni.

Nápadné způsoby chování ve třetím týdnu:

"Nové dítě..."

... samo rozdává dárky (např. vlastní obrázky, bonbóny apod.)

... ukazuje ostatním, že je má rádo

... si bere za vzor jiné děti a napodobuje je

... se zajímá o aktivity jiných dětí

Zároveň můžeme pozorovat:

"Nové dítě..."

... méně vypráví o svých zážitcích

... vyjadřuje svá přání spíše nenáležitou formou

... se už tolik nepokouší navázat kontakty s ostatními dětmi

Poslední z fází adaptačního procesu:

Čtvrtý týden: "Těžko na cvičišti, lehko v boji" aneb Znovu nastává všední den

Po čtyřech týdnech si většina nováčků na školku zvykne. Během čtyř týdnů překonali počáteční obtíže a v celkovém chování můžeme pozorovat "normalizační procesy".

Po čtyřech týdnech už dětí vědí, jak to ve školce chodí. Znají všechny prostory a je jim jasné, do jaké skupiny patří. Spřátelily se s učitelkou a poznaly většinu dětí. Dokážou odhadnout způsoby a pravidla chování ve školce, a částečně je i samy použít. Nováčci se mohou začlenit mezi ostatní děti.

Snad neuškodí, když si na závěr připomeneme resumé moudrosti získané právě na základě pobytu ve školkovém kolektivu z pera amerického spisovatele Roberta Fulghuma:

O všechno se rozděl.

Hraj fér.

Nikoho nebij.

Vracej věci tam, kde si je našel.

Uklízej po sobě.

Neber si nic, co ti nepatří.

Když někomu ublížíš, řekni promiň.

Před jídlem si umyj ruce.

Splachuj.

Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.

Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.

Každý den odpoledne si zdřímni.

Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.

Co potřebují děti do mateřské školy:

Do třídy: Čisté, praktické, bezpečné a pohodlné oblečení, jednoduché pro oblékání i volný pohyb dítěte. Děti se do třídy vždy převlékají. Není možné, aby děti chodily celý den v oblečení, ve kterém přijdou ráno do MŠ. Dbejte i na bezpečnost oblečení a obuvi, kterou vaše dítě používá.

Doporučujeme:

  • tepláky nebo hrací kalhoty, děvčat mohou mít sukýnku, zástěrku (ne dlouhé sukně s kanýry, které se chytají za nábytek, brání v běhu, nařasené sukně, ve kterých se nedá sedět, legíny, které se nedají vysvléknout, apod.)
  • vhodné přezůvky, které jdou lehce obout, nejlépe s pevnou patou, nedělají podrážkou černé čáry (ne pantofle, venkovní tenisky, gumovky, šněrovací bačkory);
  • náhradní oblečení pro nepředvídané události (prádlo, punčocháče, ponožky);
  • k odpočinku pyžamko, noční košili, mazlíčka.
  • Pobyt venku: Volte sportovní oblečení, které dítě může umazat nebo poškodit.

Doporučujeme:

  • starší pohodlné a bezpečné tepláky nebo kalhoty, šusťáky (odstraňte nebezpečné tkanice z nohavic - hrozí přišlápnutí a následně pád dítěte),
  • bundu, mikinu, či svetr;
  • obuv pevnou, v podzimních a zimních měsících nejlépe nepromokavou (děti jsou 1,1/2 - 2 hodiny venku), vyzkoušejte tkaničky, zda se při každém kroku nerozvazují, zda jsou suché zipy funkční a obuv dítěti nepadá;
  • kapesník;
  • pokrývku hlavy při chladnějším počasí nebo při sluníčku

Důležité je průběžně sledovat počasí a dítěti přizpůsobit oblečení a obuv dle aktuální potřeby.

V šatně má každé dítě svoje místo označené značkou, kterou si vybralo. V kabelách i skříňkách je třeba udržovat pořádek a zbytečně je nepřeplňovat oblečením nebo předměty, které do MŠ nepatří.

Vlastní hračky a jiné věci si mohou nosit děti po dohodě s učitelkou nebo v určené "Hrací dny ve školce". Rodiče si musí uvědomit fakt, že v MŠ může dojít k poškození, či ztrátě hračky. V těchto případech MŠ nenese žádnou odpovědnost. Věci, které si dítě bere do MŠ, musí být zdravotně nezávadné.

NEWSLETTER

Přihlaste se k odběru novinek a budete informovaní o dění v naší školce.

Zřizovatel školy
Podporuje nás
Kancelář ředitelky
a ekonomky školy:
Náměstí 73/9 (Obecník),
Velké Meziříčí
Nahoru